ZMĚNA STRAVOVÁNÍ + WHAT I EAT IN A DAY

Ano. Znovu a opět jsem "začínala". A už ani nepočítám po kolikáté to bylo. Už asi od 13 se se svojí postavou a vzhledem snažím něco dělat a větu "začnu v pondělí" jsem si v hlavě řekla už tolikrát. A tentokrát to byla středa. Březnová středa. Z prosincového přejídání čokoládovými Mikuláši a nezdravým sladkým cukrovím jsem v té době ještě nebyla pořádně vyléčená. Chuť na sladký jsem zajídala Proteinellou, hromadou ovoce a zdravýma lívanečkama několikrát týdně (což zastak zdravé nebylo). Cítila jsem na své pleti, těle i duši, že trpí, tak jsem si řekla, že už opravdu musím začít něco dělat. V té době za mnou byla zhruba 18 měsíční cesta, při které se mi podařilo zhubnout cca 8 kg. Ale to mi bylo málo (a hlavně to šlo strašně pomalu). Naštětí jsem si stále dokázala zachovat optimismus a usoudila jsem, že je to lepší než nezhubnout nic. OPTIMISMUS je velmi důležitý, pokud se snažíte zhubnout. Nebuďte zničeni z toho, jak vám hubnutí nejde podle představ a jak jste tady ujeli a tohle se vám nepovedlo. Podívejte se na to z druhé strany. Vybavte si, co už máte za sebou a pochvalte se za to, hledejte pozitiva! :)

snídaně - tapioková kaše s rýžovým sirupem,  mangem, goji a para ořechy

Pitný režim

Abych se vrátila k mé březnové středě... Prvním krokem bylo dodržování pitného režimu. Od té doby jsem s sebou všude nosila láhev. Ve škole jsem ji ani neuklízela do batohu, ale stále jsem ji měla v ruce a popíjela obyčejnou vodu. Nejvíce mi pomáhala, když jsem měla chuť na sladké. Jindy bych to zajedla ovocem, ale od té chvíle byla mým záchranářem voda. Vypila jsem kolem 3 litrů denně (teď už jsem se uklidnila a piju něco málo přes 2 litry). 

dopolední svačina - toast, Lučina, avokádo, mix salátů, paprika, okurka

Méně ovoce, více zeleniny

Jak už jsem psala, chuť na sladké jsem zajídala ovocem a proteinelou. Vypadalo to tak, že jsem třeba v půl 11 v noci stála u kuchyňské linky a mazala si banán nebo jablko proteinellou a říkala jsem si: "Lucko, vždyť ty přece neděláš nic špatného. Ovoce je zdravé, proteinella taky, tak je to lepší než nějaká sladká čokoláda." Zdravé to je, ale ne v takovou hodinu a v takovém množství. Také jsem vyřadila své celozrnné (a pohankové) lívanečky, které jsem snídala a večeřela několikrát týdně. A když už jsem si je někdy dala, tak s mírou, maximálně jednou týdně a doplnila jsem je bílým jogurtem a troškou ovoce (dobře, možná i tou proteinellou, ale jen maličko a na jeden lívaneček!) Ovoce s bílým jogurtem nebo ovesnou se stalo mým ranním rituálem a později během dne jsem jedla pouze zeleninu (divili byste se, jak takový zeleninový salát k obědu nebo k večeři dokáže zasytit!)

oběd - mix salátů, kuřecí maso, rajče, paprika, okurka, sezamová semínka, dresink: bílý jogurt, avokádo, česnek, citron

Pravidelnost

Velký problém mi dělala pravidelnost. Měla jsem hlad pořád. Ano, pořád. Dojedla jsem obrovskou porci něčeho a do pár desítek minut jsem mohla jíst znovu. Ve škole jsem to řešila tak, že jsem nosila nakrájené ovoce nebo zeleninu a vždy o přestávce (každých 45 minut) jsem si dala pár kousků. Jenže jsem usoudila, že to tak nejde. Jíst v podstatě celý den. Nechtěla jsem to tak, přišla jsem si jak popelnice, co do sebe furt něco láduje... Byl to problém obzvláště o víkendech, když jsem byla celý den doma. Takže jsem si dala nový cíl: vždy sním celou porci najednou, žádné rozkouskovávání. A minimálně po 2 hodinách (jedla jsem klidně i 7× denně, ale ne dřív než po těch 2 hodinách)! Po pár dnech jsem zjistila, že zelenina dokáže opravdu zasytit a jíst 7× denně opravdu nepotřebuju. A 2 hodinový interval jsem postupně prodloužila na 3 hodinový.

odpolední svačina - celozrnná houska, rajčatový humus, čtvrtka avokáda a rajče

Cvičení
Na cvičení jsem se první dva týdny moc nesoustředila. Když jsem měla čas a náladu, tak jsem šla, když ne, tak ne. Nelámala jsem si s tím hlavu. Stále jsem si říkala to, co neustále vídám na různých healthy blozích a Instagramech "70% diet, 30% workout". Do té doby jsem se totiž příliš soustředila na cvičení. Řešila jsem, abych chodila minimálně 4 krát týdně a jídlu jsem nevěnovala až takovou pozornost. Byla to velká chyba. Vše je totiž o jídle (tuhle větu jsem si přečetla asi stokrát, ale nikdy jsem jí nevěřila a teď vidím, jak jsem byla blbá :D). Další týdny jsem cvičení už zařadila. Začala jsem chodit 2× týdně na speciální cvičení zvané Body space, o kterém vám napíšu jindy (pokud uvidím  nějaké změny) a po pár dalších týdnech jsem se zase vrátila do svého fitka a začala se mnohem tvrdším silovým tréninkem.

večeře - cottage lívance, avokádo, rajče, mix salátů

A takto vypadaly mé první měsíce změny režimu. Byla jsem překvapena, jaké účinky má zelenina, jak dokáže zasytit. Místo toho, abych si dala koláč, který ležel na stole přede mnou (a vypadal tak dokonale a chutně), jsem si otevřela svou zeleninovou krabičku a chroupala mrkvičku. A bez láhve s vodou jsem nedala ani ránu. Po prvních pár dnech jsem se zvážila a zděsila jsem se, že mám víc kilo než jindy. Cítila jsem se také nafouklejší a celkově tlustší. Když jsem se ale zvážila o několik dalších dní pozdějš, zjistila jsem, že vše je v naprostém pořádku a že váha jde. Také jsem měla o cenťák hubenější pas. Takže po předchozím emocionálním výpadku, že tady ze sebe dělám krávu a jím zeleninu od rána do večera :D , přišel krásný pocit ploššího břicha a spokojenosti. Také mám za sebou spoustu zkoušek své vlastní vůle, po kterých je na sebe čověk opravdu pyšný.

Musím říct, že den, co jsem fotila tyhle jídla, byl až moc zeleninovej, takže se těším, až vám toho ukážu víc.

Všechno je to naší hlavě. Musíme na sebe dokázat být přísní, ale zároveň se pochválit, když se nám něco povede, a milovat se.

INSTAGRAM         FACEBOOK        TWITTER        TUMBLR

Vaše Luci

Canon eos 70D, Canon 50 mm/f 1,8